Co dělat, když

Prozatím nechci nebo nemohu odejít

  • Můžete vyhledat odbornou pomoc anonymně nebo pod smyšleným jménem. Nebudeme se vás na nic vyptávat, jen nabídneme možná východiska a vy se rozhodnete, jak budete postupovat.
  • Zamyslete se, zda je ve vašem okolí člověk, kterému můžete o své situaci říci, aniž by se to dozvěděla osoba, která je vůči vám násilná.
  • Domluvte si s tímto člověkem signál, kterým mu dáte vědět, že jste v ohrožení (např. rozsvícené světlo na určitém místě).
  • Zjistěte, která místa ve vašem bytě jsou bezpečnější než jiná a promyslete si případné únikové cesty.
  • Ukliďte ostré předměty tak, aby nebyly „po ruce“.
  • Snažte se situaci nezhoršit – partnera znáte a nejlépe víte, co ho uklidní a co ho naopak ještě více popudí.
  • Snažte se uchovat důkazy o fyzickém násilí (roztrhané šaty, lékařskou zprávu, vyfoťte modřiny…).

Plánuji bezpečný odchod

  • Násilnou osobu o svých krocích neinformujte.
  • Nachystejte si bezpečnostní balíček s osobními věcmi.
  • Mějte u sebe telefon.
  • Odchod naplánujte na dobu, kdy násilná osoba nebude doma.
  • Zvažte, koho můžete o svých plánech bezpečně informovat a s touto osobou se domluvte, jak vám může být nápomocná.
  • Zjistěte si kontakty na azylové domy a krizová lůžka v místě, kam míříte.
  • Nebojte se v této těžké situaci obrátit na odborníky.

Spolu se mnou žijí v domácnosti děti

  • Vaše děti pravděpodobně tuší, co se v rodině děje.
  • Dobře si rozmyslete, jak budete s dětmi o odchodu mluvit.
  • Pokud nejste přímo v ohrožení života, bez dětí neodcházejte.
  • Jestliže odejdete bez dětí, co nejrychleji násilí nahlaste a pro děti se vraťte za asistence policie.
  • Nachystejte si bezpečnostní balíček a nezapomeňte přibalit léky a hračky pro děti.
  • O odchodu a situaci ve vaší rodině neprodleně informujte místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí.
  • Vyhledejte odbornou pomoc pro sebe i pro své děti.

Jsem senior

  • Nikdo nemá právo vám ubližovat nebo vás ponižovat, za chování blízkých nenesete odpovědnost.
  • Chyba není ve vás, ale v tom, kdo se na vás dopouští násilí.
  • Pokud nemůžete nebo nechcete od násilníka v rodině odejít, zvažte, koho ve svém okolí můžete požádat o pomoc (sousedka, pečovatelka, lékař, další příbuzní…).
  • Pokud je to možné, domluvte si signál, podle kterého poznají, že jste v nebezpečí.
  • Když za vámi přijde lékař nebo pečovatelka, chtějte s nimi mluvit o samotě.
  • Pokud si nejste jisti, co podepisujete, nečiňte tak bez porady s někým nezávislým.
  • Své důležité dokumenty se snažte uložit na bezpečné místo.
  • Rozmyslete si, která místa jsou pro vás v bytě bezpečnější než jiná a rozmyslete si také případnou únikovou cestu.
  • Odstraňte ze své blízkosti ostré nebo jinak nebezpečné předměty.
  • Snažte se situaci nezhoršit – svého příbuzného znáte a nejlépe víte, co ho uklidní a co ho naopak ještě více popudí.
  • Snažte se uchovat důkazy o fyzickém násilí (roztrhané šaty, lékařskou zprávu, rozbité věci…).
  • Oznamte to, co se vám děje, policii.
  • Je-li to možné, informujte o své situaci lékaře a požadujte, aby učinil zápis do zdravotní dokumentace.
  • Můžete požádat lékaře nebo pečovatelku, aby o vaší situaci vyrozuměl policii.

Ozvěte se nám, pomůžeme Vám situaci zvládnout.

Intervenční centrum Brno pro osoby ohrožené domácím násilím provozuje organizace SPONDEA, z.ú., která je členem Asociace pracovníků intervenčních center ČR (více na www.domaci-nasili.cz). Posláním SPONDEA je provázení a podpora lidí při zvládání obtížné životní situace.